V loňském roce došlo v České republice k dalšímu poklesu spotřeby tepla, když teplárny zaznamenaly meziročně snížení dodávek o 2,6 procenta. Hlavní příčinou tohoto poklesu bylo teplé počasí, které se projevilo významným zvyšováním průměrných teplot. V topném období dosahovala průměrná teplota 7,21 stupně Celsia, což je o téměř dva stupně vyšší než dlouhodobý průměr.
Podle informací uvedených Teplárenským sdružením ČR byl rok 2024 klimaticky méně náročný na vytápění ve srovnání s předchozím rokem, přičemž dodávky tepla z tepláren klesly na základě předběžných dat o 2,6 procenta. V porovnání s dlouhodobým průměrem byla náročnost na vytápění nižší dokonce o přibližně 12 procent.
Teplé počasí pozitivně ovlivnilo i rozpočty domácností. S adekvátně nastavenými zálohami by většina domácností neměla čelit nedoplatkům a naopak by mohla při konečném vyúčtování dodávek tepla za rok 2024 očekávat mírné přeplatky.
Nicméně rok 2025 s sebou přináší další otázky ohledně nákladů na vytápění. Uhelné teplárny, které mají v dodávkách tepla do domácností podíl přes 50 procent, od nového roku zvýšily ceny o 3 až 10 procent. To může znamenat nárůst výdajů na vytápění a ohřev vody o desítky korun měsíčně. Na druhou stranu plynové teplárny zlevnily až o 10 procent, avšak teplo z uhlí i nadále zůstává levnější. Výrazné zdražení se naopak projevilo u tepláren využívajících biomasu.
Z pohledu dodávek tepla tvoří uhelné teplárny více než polovinu celkových dodávek do domácností a dalších subjektů, přičemž teplo z plynu představuje přibližně 25 procent. Zbytek připadá na biomasu a další alternativní zdroje energie.
Pokles spotřeby tepla a změny v cenách energii naznačují, že trh s energiemi a vytápěním je dynamický a citlivý na klimatické podmínky, politické rozhodování i trendy v oblasti obnovitelných zdrojů. Česká republika se tak i nadále potýká s výzvami v oblasti energetické udržitelnosti, které budou mít dopad jak na ekonomiku, tak na životní prostředí.
Zdroj: ČTK
