Soudní dvůr EU rozhoduje v mnoha různých případech a otázkách, konkrétní rozsudek, který konstatuje úmyslné zatajení rozhodných skutečností při nákupu vakcín od společnosti Pfizer je aktuálně vážná informace pro politiky, ale ti legitimizovali svou volbou vážná obvinění, aniž by bylo vše vysvětleno.
Ursula von der Leyen čelila kritikám a otázkám ohledně objednávky vakcín proti COVID-19 od společnosti Pfizer během pandemie. Kritika se soustředila na otázky transparentnosti a procesu vyjednávání o smlouvách na nákup vakcín pro Evropskou unii. Jednalo se o utajované SMS zprávy a další komunikaci, kterou politička vedla přímo s lidmi od Firmy Pfizer a odmítla ji zveřejnit.
„Včera jsem vám ve svém živém vysílání řekl, že i přes rozsudek Soudního dvora EU konstatující úmyslné zatajení rozhodných skutečností při nákupu vakcín od společnosti Pfizer, na nás dnes europoslanci udělají dlouhý nos a Ursulu zvolí na 5 let znovu do čela Evropské komise. A přesně to se dnes také stalo. Instituce, jež ztratí jakoukoliv sebereflexi a jež blahosklonně toleruje korupci svých vrcholných představitelů, nezadržitelně spěje ke svému zániku. Jen doufejme, že se k tomuto bodu dopracujeme dříve, než tito váleční štváči, zelení šílenci a sluhové Sorose zničí celou Evropu. Pojďme začít s Orbánem, Ficem, Kicklem a Vučičem budovat novou střední Evropu – ekonomicky, kulturně i lidsky bohatý region, jenž bude spolupracovat jako rovnocenný partner s BRICS, západní Evropou i USA. Bez zeleného náboženství, pomýleného multikulturalismu v podobě masové migrace, lží šířených politickými neziskovkami a především bez války, se nám bude dařit mnohem lépe než teď. O tom jsem přesvědčen,“ uved na síti Facebook, předseda strany Právo Respekt Odbornost Jindřich Rajchl.Ursula von der Leyen povede Evropskou komisi i v příštích pěti letech. V tajném hlasování v Evropském parlamentu získala 401 hlasů, tedy víc než nadpoloviční většinu. Jedenáct z jednadvaceti českých europoslanců podle zjištění Deníku N hlasovalo proti. Alexandr Vondra (ODS), který v poslední době proslul lhaním v přímém přenosu TV odmítl říct, jak se rozhodl.
Von der Leyen potřebovala pro svůj další mandát minimálně 361 hlasů z celkových 720, hlasovalo pro ni 401 z přítomných 707 europoslanců. Patnáct se jich zdrželo, sedm hlasů bylo neplatných, proti bylo 284 zákonodárců. Mezi nimi bylo i jedenáct zástupců z Česka.
Kritika a další klíčové aspekty, které velice poškozují veřejné mínění.
1. Transparentnost a Smlouvy
- Smluvní podmínky: Kritici se obávali, že podmínky smluv mezi Evropskou komisí a farmaceutickými firmami, včetně Pfizeru, nebyly dostatečně transparentní. Obavy se týkaly toho, zda byly smluvní podmínky spravedlivé a zda veřejnost měla přístup k důležitým informacím.
- Zveřejnění dokumentů: Evropská komise čelila tlaku na zveřejnění smluv a vyjednávacích dokumentů, což se stalo otázkou veřejného zájmu. Některé části smluv byly nakonec zveřejněny, ale proces nebyl vždy plynulý, což vedlo k dalším otázkám o transparentnosti.
2. Proces Vyjednávání
- Účinnost vyjednávání: Byly vzneseny otázky, zda vyjednávání probíhala efektivně a zda byly při jednáních řádně zohledněny potřeby členských států EU a zájmy veřejnosti. Kritici tvrdili, že farmaceutické firmy mohly mít příliš velký vliv na podmínky smluv.
- Rychlost a tlak: V kontextu pandemie bylo vyjednávání o vakcínách často vedeno pod značným tlakem a ve velmi rychlém tempu, což vedlo k obavám, že některé důležité aspekty nemusely být dostatečně zváženy.
3. Politická a Veřejná Reakce
- Politická odpovědnost: Jako předsedkyně Evropské komise byla Ursula von der Leyen zodpovědná za koordinaci a dohled nad procesem nákupu vakcín, což ji vystavilo politickému tlaku a kritice. V některých případech byly výtky zaměřeny na její vedení a rozhodovací procesy.
- Vyšetřování a reakce: Evropský parlament a různé národní orgány vyjádřily zájem o vyšetření a objasnění procesu vyjednávání a nákupu vakcín. To vedlo k dalšímu tlaku na Evropskou komisi, aby poskytla podrobnější informace a objasnila některé aspekty svých rozhodnutí.
4. Odpovědi a Kroky
- Odpověď Evropské komise: Evropská komise se snažila reagovat na kritiku tím, že zveřejnila více informací o smlouvách a vysvětlila proces vyjednávání. Snažila se také objasnit, jak byly podmínky vyjednávány a jaké kroky byly podniknuty k zajištění spravedlivého a efektivního procesu.
- Dlouhodobé dopady: Kritika a vyšetřování měly dopad na vnímání Evropské komise a její práce v oblasti krizového řízení. Dlouhodobé důsledky mohou zahrnovat snahu o zlepšení transparentnosti a vyjednávacích postupů v budoucnu.