Opozice vládu kritizuje za to, že její sliby zůstávají nenaplněny. Jana Mračková Vildumetzová (ANO), hejtmanka Karlovarského kraje, poukazuje na rozdíl mezi sliby a skutečností. Za stranu PRO si nebere servítky PhDr. Michal Riško, odborník na krizový management.
Kolik pro stát skutečně pracuje úředníků?
V létě uveřejněná studie CERGE-EI poskytuje detailní analýzu zaměstnanosti ve veřejném sektoru a upozorňuje na klíčové trendy.
Z přibližně 484 tisíc státních zaměstnanců tvoří státní úředníci zhruba 16 procent, tedy 76 tisíc osob. Většina z nich působí v neústřední státní správě, například na úřadech práce nebo finančních úřadech. Počet státních úředníků osciloval mezi 63 tisíci (v roce 2011) a 79 000 (v roce 2019). Od roku 2021 došlo k mírnému poklesu, zejména v neústřední správě, ovšem jen nepatrnému.
Průměrný měsíční plat zaměstnanců na ministerstvech dosahuje 58 tisíc Kč, což je o více než 30 procent vyšší než průměrné mzdy v regionální státní správě. Studie rovněž upozorňuje, že úspory v oblasti státních úředníků mohou být limitované, protože tvoří pouze část zaměstnanců financovaných státem. Největší podíl zaměstnanců státu představují učitelé v regionálním školství, jejichž počet i platy kontinuálně rostou.
Navzdory tomu všemu se ale počet státních zaměstnanců příští rok zvýší zhruba o 1200 na 488 788. Výdaje na jejich platy vzrostou o 11,2 miliardy na 277,8 miliardy korun. Vyplývá to z příloh k návrhu státního rozpočtu na příští rok, který MF poslalo vládě. Průměrný plat státních zaměstnanců by měl v příštím roce být 45 301 korun. Proti letošku to představuje zvýšení o 3,7 procenta. Ministr Stanjura a celá vláda opakovaně přitom uvádí, že snaha o zeštíhlování státní správy je pro ně prioritou.
Plošné snížení počtu zaměstnanců o 6 procent se přitom objevilo i v doporučeních Národní ekonomické rady vlády (NERV). To by měla následovat i reorganizace agend. Mezi další doporučení v této oblasti patří: Personální a procesní audity, identifikace nadbytečných míst a synergií mezi jednotlivými úřady či slučování agend, například vytvoření jednotného inkasního místa pro daně a odvody.
„Vláda navenek stále mlží, ale ve skutečnosti se chová zcela odlišně od toho, co slibovala občanům před volbami. Projídání veřejných rozpočtů povede jen k dalšímu navyšování nákladů a v konečném důsledku i státního dluhu, kde vláda opět hraje falešnou hru s čísly. Už dříve měla být nasazena systémová opatření, která by postupně například odchody do důchodů a dalšími kroky stabilizovala situaci směřující k velikým problémům. Příkladů jak to citlivě udělat měli politici mnoho stejně jako čas, který ale opět probendili, když priority nastavili opět na své vlastní zájmy. Jen úroky už dosahují sto miliard ročně. Tohle se mělo dávno zastavit už jen proto, že to nebude schopna produktivní část společnosti do budoucna zaplatit,“ uvedl PhDr. Michal Riško, odborník na krizový management a člen strany PRO.
