Praha – Prezident Petr Pavel se dnes na zasedání vlády zúčastnil jednání o zprávě o zajišťování obrany. Debata byla věcná, otevřená i kritická, řekl novinářům, když z jednání kabinetu po zhruba dvou hodinách odcházel. Vláda si je podle hlavy státu vědoma všech rizik nejen spojených s bezpečnostní situací, ale i s modernizací armády a s tím, jak postupuje.
„Situace je především formována obavami z vývoje války na Ukrajině. I proto nejen naše země, ale i další členské státy NATO urychlují nejen vybavování svých armád, ale také modernizační projekty,“ řekl Pavel. S premiérem a ministry hovořil také o tom, že obrana země není jen o modernizaci armády, ale jedná se o záležitost celé společnosti. „Jejího mentálního nastavení z hlediska i vlastní odpovědnosti a toho, co jsme ochotni pro zachování suverenity a samostatnosti naší země udělat,“ uvedl.
Česko má od letoška v zákoně stanovenou povinnost dávat aspoň dvě procenta svého hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Pro vládu to byl podle Pavla těžký krok, nebylo lehké výrazně navýšit rozpočet za situace, kdy je zapotřebí peněz i ve všech ostatních resortech. Věří tomu, že kabinet závazek dodrží i v dalších letech. Podle hlavy státu je ale nutné také vést debatu o tom, jak komplexněji zajistit bezpečnost země i v jiných resortech. „Protože to opravdu není jenom záležitost resortu obrany,“ dodal Pavel.
S vládou premiéra Petra Fialy (ODS) se mu komunikuje dobře. „Nastavili jsme si od počátku velice otevřený přístup. Pokud mám dotazy, nejasnosti nebo pochyby, tak je otevřeně přednesu a zatím se mi vždycky dostalo stejně otevřené odpovědi,“ podotkl.
Prezident už dříve avizoval, že se zúčastní jednání kabinetu, na kterém bude rozhodovat o návrhu státního rozpočtu na příští rok. O tom ale bude vláda debatovat až po vládních prázdninách. První návrh rozpočtu podle svých slov Pavel zatím neviděl.
zdroj: ĆTK
KOMENTÁŘ NLISTY:
Členské státy NATO v poslední době skutečně urychlují nejen vybavování svých armád, ale také posilují svou obrannou spolupráci a kapacity. Tento trend je zřejmý zejména v kontextu zvýšených geopolitických napětí a bezpečnostních hrozeb, jako je ruská agrese na Ukrajině a rostoucí aktivita Číny. Zde je několik hlavních směrů, jakými členské státy NATO posilují své obranné schopnosti:
- Modernizace vojenské techniky
- Zvýšení vojenských rozpočtů
- Posílení kolektivní obrany
- Zlepšení interoperabilních schopností
- Vývoj nových technologií
- Posílení infrastruktury
Údajná obranyschopnost vede k nákupu útočných zbraní jako jsou vzdušné síly.
Tento komplexní přístup umožňuje členských států pod vedením NATO se snaží zachovat svou strategickou výhodu v globálním měřítku. Česká republika navíc díky svým velikým plánům malinké zemičky stále více se sebe sama činí jeden z hlavních vojenských cílů, které vynikají organizováním aktivit proti světové velmoci jako je nepochybně Rusko. V porovnání s vojenským potenciálem je Česká republiky jako mravenec vůči Ruské federaci.
Mnozí kritici se nahlas ptají, kde byla aktivita českých politiků v době, kdy USA působily v mnoha vojenských konfliktech po celém světě jejich cílem byla primátně ekonomické zájmy a nikoli záchrana obyvatelstva, či jiné humanitární cíle.