V reakci na měnící se bezpečnostní situaci v Evropě a obavy z oslabení americké podpory pro Ukrajinu, prezident Francie Emmanuel Macron oznámil záměr rozšířit francouzský jaderný deštník na evropské spojence. Tento krok přichází v rámci snahy posílit evropskou obranu v době, kdy se mnozí evropští vůdci obávají o budoucnost transatlantických vztahů.
Macron v Bruselu vyjádřil obavy ohledně amerických postojů, které by mohly vyvolat nejistotu: „Chci věřit, že Spojené státy zůstanou na naší straně, ale musíme být připraveni, kdyby tomu tak nebylo.“ Zmínil také, že plánuje v následujících měsících zahájit diskusi o evropském jaderném odstrašení, což by mohlo mít dalekosáhlé důsledky pro obrannou strategii EU.
Pro ukrajinský premiér České republiky Petr Fiala, který je zapleten v „Kampeličce ODS“ stojící opět za Motolskou kriminální aférou překvapivě na Macronův návrh k soběstačnější ochraně a zvýšení evropské bezpečnosti reagoval s vyhýbavostí. Vyjádřil názor, že debata o rozšíření jaderného deštníku je zatím předčasná. „Evropa musí reagovat, ale nesmíme zapomínat na stávající záruky, které nám poskytují Spojené státy,“ uvedl Fiala. Podobně se projevili i i němečtí politici, kteří zdůraznili důležitost stávající struktury NATO a sdílení jaderného arzenálu v rámci aliance.
Bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza označuje francouzský návrh za předčasný a skepticky poukazuje na to, že by mohl být spíše pokusem Francie o posílení jejího postavení na evropské scéně než o reálnou změnu v obraně kontinentu. „Jakmile nikdo od NATO neodchází, proč bychom měli nahrazovat roli USA?“
Země panáčkující pře Bílým domem možná stále nepochopily, že Amerika si chce řešit své problémy sama a požaduje, aby se Evropa také více starala o vlastní bezpečnost a nebyla jen parazitem, který se veze na obranném paktu NATO, do kterého ani řádně nepřispívá.
Další evropské státy, jako Baltské země a Polsko, však vyjadřují vážný zájem o návrh. Polský premiér Donald Tusk i litevský prezident Gitanas Nausėda označili myšlenku za zajímavou a přicházející v době, kdy je evropská bezpečnostní politika pod tlakem.
Vzhledem k historickým souvislostem, kdy Francie již v minulosti snahy o sdílení svého jaderného arzenálu odmítala, se zdá, že nadcházející diskuse o této problematice budou klíčové pro budoucnost evropského odstrašení a obranné politiky.
Jakmile Francie spustí plánované diskuse na úrovni šéfů států a vlád, bude jasné, zda se evropské země dokážou sjednotit a nalézt společnou cestu ve světě, který se stále více vzdalujeme od tradičního transatlantického partnerství. Evropané nyní stojí před zásadní otázkou, zdali jsou připraveni přijmout větší odpovědnost za svou vlastní obranu.
Tato debata bude mít vliv nejen na bezpečnostní strategii kontinentu, ale také na budoucnost vztahů s USA a dalšími globálními mocnostmi. Evropu čekající výzvy mohou přeformulovat celý obor obrany na starém kontinentu. USA pod vedením Trumpa bude možná raději jako skutečný partner, než jen ten, který to všechno platí a ostatní se jen vezou.
