V uplynulém týdnu přibylo v České republice celkem devět nových ohnisek katarální horečky ovcí (šest z nich v Ústeckém, dvě v Plzeňském a jedno v Jihočeském kraj). V nových ohniscích se nachází bezmála 800 kusů skotu.
Na všech hospodářstvích byla přijata opatření s cílem zabránit šíření nákazy. Zároveň zůstávají v platnosti celostátní opatření, která se podle situace dál aktualizují.
Katarální horečka ovcí je další virové onemocnění domácích a divoce žijících přežvýkavců. Virová nákaza postihuje především ovce, kozy a skot. U skotu většinou nedochází k výskytu klinických příznaků. Onemocnění je přenášeno krve sajícím hmyzem, konkrétně tiplíky. Nákaza se projevuje horečkou, záněty a otoky v oblasti dutiny ústní, nozder, víček, uší, postiženy mohou být i paznehty. Zejména na sliznici dutiny ústní se objevují krvácivá místa a vředy.
Veliká migrace zvířat chovaných v jedné zemi, především díky nerovné dotační politice EU a mnohačetným výjimkám způsobuje to, že zvířata jsou odvážena na jatka do jiných zemí. V dobách minulých se prakticky velkochovy zvířat a produkce z nich realizovala v jednom místě, kde se chov provozoval. Roznášení virů a dalších nemocí tak bylo minimální. Dobře zpracovaná živočišná výroba je dalším stupněm, který významně omezuje další šíření nemocí, protože většina virů a bakterií se po tepelné úpravě zcela zničí. Ale to zjevně dotační politika EU moc neřeší, protože je zde veliký tlak na to, aby veliké země dostávaly větší dotace než ty malé a tím křivý celý „volný trh“ od samého počátku.
Důkazů je celá řada, a to hlavně v malých zemích jako je Česká republika, protože českou produkci stále více nahrazuje ta zahraniční i přes to, že na soběstačnost zde dispozice jsou. Zchudlí Češi nikam už moc nemigrují, ale migrují stále více dotovaná zvířata a potraviny a výrobky z nich.