Brusel – Evropská komise (EK) zhoršila výhled české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) České republiky se podle její nové prognózy letos zvýší o jedno procento, zatímco na jaře EK letošní růst odhadovala na 1,2 procenta. Odhad hospodářského růstu na příští rok EK snížila na 2,4 procenta z dříve předpokládaných 2,8 procenta. Prognózy EK jsou tak o něco pesimističtější než odhady českého ministerstva financí.
Komise dnes rovněž předpověděla, že v roce 2026 by mělo tempo růstu HDP dosáhnout 2,7 procenta. Hlavním motorem růstu české ekonomiky by se podle EK měly stát výdaje domácností, které by měl podpořit růst reálných mezd spojený s poklesem inflace.
Komise předpokládá, že v letošním roce bude inflace činit 2,7 procenta a v příštím roce klesne na 2,4 procenta. V roce 2026 by pak měla sestoupit na dvě procenta, což je cílová úroveň České národní banky (ČNB).
„S ústupem inflace by měl růst reálných mezd pomoci k tomu, aby se výdaje domácností znovu staly hlavním motorem ekonomické aktivity,“ uvedla komise ve své zprávě. Upozornila nicméně, že na spotřebitelskou důvěru má nadále negativní vliv přetrvávající nejistota ohledně vývoje ekonomiky a příjmů.
Hospodářský růst by měla podle komise v příštích dvou letech podporovat rovněž investiční aktivita, která by měla těžit mimo jiné ze zvýšeného čerpání peněz z fondů EU, oživení výstavby obytných nemovitostí a přílivu přímých zahraničních investic.
EK také předpověděla, že rozpočtový schodek se letos sníží na 2,5 procenta HDP z loňských 3,8 procenta. Ke zlepšení stavu veřejných financí by měl podle komise přispět konec platnosti opatření zmírňujících dopady vysokých cen energie, snížení vládní podpory výroby energie z obnovitelných zdrojů i pokles výdajů a růst příjmů spojený s vládním konsolidačním balíčkem.
České ministerstvo financí minulý týden potvrdilo, že v letošním roce očekává nárůst ekonomiky o 1,1 procenta. Odhad růstu na příští rok nicméně snížilo na 2,5 procenta z 2,7 procenta předpokládaných v srpnu.
Mezinárodní měnový fond (MMF) minulý měsíc předpověděl, že HDP České republiky se v letošním roce zvýší o 1,1 procenta. V příštím roce pak očekává zrychlení růstu na 2,3 procenta.
EK zhoršila odhad letošního růstu ekonomiky EU na 0,9 procenta
Evropská komise zhoršila odhad letošního růstu ekonomiky Evropské unie na 0,9 procenta. V předchozí jarní prognóze letošní růst odhadovala na jedno procento. Odhad hospodářského růstu na příští rok EK snížila rovněž o desetinu procentního bodu, a to na 1,5 procenta. Komise to dnes uvedla ve svém podzimním hospodářském výhledu.
„EU se po dlouhém období stagnace vrací k mírnému růstu, zatímco pokračuje pokles inflace,“ uvedla EK. Předpověděla, že inflace v EU se letos sníží na 2,6 procenta z loňských 6,4 procenta. V příštím roce roce by měla inflace klesnout na 2,4 procenta a v roce 2026 na dvě procenta.
Hospodářský růst by podle EK mělo podporovat oživení spotřebitelských výdajů a investic. Komise předpověděla, že podmínky na trhu práce zůstanou příznivé a zaměstnanost bude pokračovat v růstu, ačkoli pomalejším tempem. Míra nezaměstnanosti v EU se podle komise v příštím roce sníží na 5,9 procenta z letošních 6,1 procenta.
Komise dnes rovněž potvrdila, že v letošním roce očekává nárůst HDP eurozóny o 0,8 procenta. Odhad růstu ekonomiky eurozóny na příští rok však snížila na 1,3 procenta z dříve předpokládaných 1,4 procenta.
„Evropská ekonomika pomalu oživuje. Vzhledem k pokračujícímu poklesu inflace a zrychlování růstu soukromé spotřeby a investic při rekordně nízké nezaměstnanosti by měl hospodářský růst v příštích dvou letech postupně nabírat na tempu,“ uvedl eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni. „Naše vyhlídky však zatěžují strukturální problémy a geopolitická nejistota,“ dodal.
EK ve výhledu upozornila, že na evropskou ekonomiku měl výrazný vliv vzestup cen energií v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Dodala, že konflikt na Blízkém východě má zatím na Evropskou unii pouze omezené hospodářské dopady, ale vede k opětovnému růstu hrozby výpadků v globálních dodávkách ropy a plynu.
Komise poukázala rovněž na pomalé inovace a slabou dynamiku zpracovatelského průmyslu v EU. „Musíme se vypořádat s dlouhodobými strukturálními problémy, zvýšit produktivitu a zajistit, aby ekonomika EU zůstala ve světovém měříku konkurenceschopná,“ uvedl místopředseda EK Valdis Dombrovskis.
zdroj: ČTK