Dáme Česko dohromady se po volbách změnilo v totální rozvrat ekonomiky.
Fialova vláda dosahuje nové mety své destruktivní politiky vůči obyvatelům země, kteří jim dali ve volbách důvěru. Jsou vládní politici takoví amatéři, nebo šlo o předem připravenou falešnou mediální kampaň, která byla jen šidítkem pro hloupé voliče, kteří všechno spolkli i s navijákem?
V roce 2024 se zadlužení obyvatel Česka zvýšilo o 8,9 % na 3,6 bilionu korun. Nejvíce rostl dluh na bydlení (+9,4 % na 2,99 bilionu Kč), ale poprvé po deseti letech vzrostl i objem nespláceného dluhu na bydlení (+3 %). Objem spotřebitelského dluhu se zvýšil o 6,6 % na 618 miliard Kč, zatímco celkové nesplácené závazky vzrostly o 10,9 % na 32,7 miliardy Kč.
Počet lidí s úvěrem na bydlení se snížil o 1 %, ale průměrná výše dlouhodobého dluhu na klienta vzrostla o 10,5 % na 2,85 milionu Kč, což odráží růst cen nemovitostí. Také u spotřebitelských úvěrů počet dlužníků klesl (o 2,7 %), ale průměrná výše dluhu na klienta vzrostla na 272.250 Kč.
Analýza a komentář
Růst dluhu na bydlení. Lidé si berou méně úvěrů, ale na vyšší částky, což je důsledek drahých nemovitostí a vysokých úrokových sazeb v předchozích letech.
Více nesplácených úvěrů. Po letech stabilního splácení se trend otočil. Důvodem může být ekonomická situace, inflace či vyšší splátky po refinancování hypoték.
Spotřebitelské úvěry. Růst krátkodobého dluhu ukazuje, že lidé více financují spotřebu na úvěr. I když počet dlužníků klesá, ti, kteří si půjčují, mají vyšší závazky.
Celkové zadlužení roste. To ukazuje na pokračující tlak na rodinné rozpočty. Pokud se trend nesplácení úvěrů bude zhoršovat, může to znamenat problém pro banky i ekonomiku.
V roce 2024 také pokračovalo zrychlování tempa růstu objemu ohroženého dluhu na spotřebu. Meziročně se zvýšil na 28 miliard korun, tedy o 12,3 procenta. „V loňském roce pokračoval růst objemu ohroženého dluhu na spotřebu u mladších lidí. A to jak u nejmladší věkové kategorie 15 až 24 let, kde narostl o čtvrtinu, tak u lidí ve věku 30 až 34 let. V této věkové kategorii se objem nesplacené částky zvýšil o 21 procenta na 4,8 miliardy korun,“ uvedl výkonný ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl.
Riziko u střední generace (35–44 let)
Lidé v této věkové skupině mají nejen nejvyšší dluh na bydlení, ale zároveň se u nich zvyšuje problém se splácením krátkodobých úvěrů. Pokud se situace zhorší, mohou mít potíže s refinancováním hypoték nebo se dostat do dluhové spirály.
Zlepšení u starších dlužníků (55+)
Naopak lidé nad 55 let zlepšují svou platební morálku, což může souviset s větší finanční stabilitou, nižšími dluhy nebo konzervativnějším přístupem k úvěrům.
Celkově to potvrzuje, že nejvíce ohroženou skupinou jsou lidé v produktivním věku, kteří nesou největší finanční závazky. Pokud se ekonomická situace zhorší (např. růst nezaměstnanosti nebo úrokových sazeb), může tato skupina čelit vážným problémům.