Zatímco venku ještě vládne zima, ve Vaší domácí „pěstírně“ už může začít sezóna! Semínka paprik, rajčat, brokolice nebo bazalky už netrpělivě čekají na svůj velký start! Které rostlinky si tedy můžete předpěstovat sami a kdy začít?
Únor – raný start pro teplomilné druhy
Únor je ideální pro předpěstování plodin s dlouhou vegetační dobou a těch, které potřebují dostatek času na vývoj silných sazenic. Které rostlinky sázíme?
Papriky
- Doba klíčení: 10–20 dní
- Tip: Papriky mají rády vyšší teplotu při klíčení (25 -30°C), pokuste se je dát ke zdroji tepla, například k topení.
- Přesazení ven: „po zmrlých“ , tedy v době, kdy už nehrozí přízemní mrazíky, tj. nejdříve po 15.květnu
Lilky (baklažány)
- Doba klíčení: 10–14 dní
- Tip: Lilky jsou citlivé na chlad, proto je nutné zajistit jim dostatek tepla a světla.
- Přesazení ven: „po zmrlých“ , tedy v době, kdy už nehrozí přízemní mrazíky, tj. nejdříve po 15.květnu
Celer
- Doba klíčení: až 20 dní
- Tip: Semena jen jemně zatlačíme do substrátu, protože potřebují světlo k vyklíčení (na rozdíl od plodové zeleniny).
- Přesazení ven: březen/duben
Rané saláty a kedlubny
- Doba klíčení: 3–10 dní
- Tip: Na růst preferují nižší teploty než výše uvedené teplomilné rostliny. Pěstovat je tedy můžete v chladnější místnosti.
- Přesazení ven: březen/duben
Březen – další zelenina a bylinky
V březnu se začíná další širokou škálou rostlin, které mají kratší vegetační dobu.
Rajčata
- Doba klíčení: 5–10 dní
- Tip: Po vyklíčení je nutné zajistit dostatek světla, jinak se sazenice vytáhnou!
- Přesazení ven: „po zmrlých“ , tedy v době, kdy už nehrozí přízemní mrazíky, tj. nejdříve po 15.květnu
Brokolice , květák, zelí
- Doba klíčení: 5–10 dní
- Tip: Preferují chladnější podmínky, lze je předpěstovat v nevytápěném skleníku nebo chladné místnosti.
- Přesazení ven: duben/květen
Pórek
- Doba klíčení: 10–14 dní
- Tip: Mladé sazenice je dobré několikrát sestříhat pro silnější růst.
- Přesazení ven: duben
Bylinky (bazalka, petržel, pažitka, majoránka, tymián, rozmarýn, oregano, šalvěj)
- Doba klíčení: 5–20 dní podle druhu
- Tip: Bylinky je dobré pěstovat v květináčích za oknem, kde mají dostatek světla. Dávejte však pozor na ostřejší slunce, aby je nespálilo. Prevencí je i stále vlhký (nikoliv převlhčený) substrát.
- Přesazení ven: Mladé lístky bylinek jsou citlivější, takže raději až „po zmrlých“! 😊
TIP NAVÍC: Zkoušeli jste někdy předpěstovat červenou řepu, mrkev nebo ředkvičky?
Ne? Tak se toho nebojte! Zkuste si pár desítek sazenic předpěstovat doma v sadbovačích a pochutnejte si na nich dříve než na těch z přímého výsevu!Pro tento účel volte spíše kulovité odrůdy s kratším kořenem 😉. Sázet je můžete ve stejný čas, ve který jste zvyklí sít semínka těchtodruhů na venkovní záhon. Pokud zároveň vysadíte předpěstované sazeničky a vysejete semínka, zajistíte si navíc delší, postupnou dobu sběru!
DOBROU CHUŤ!
Praktické rady pro úspěšné předpěstování sazenic
Kvalitní substrát
Jedním z hlavních kroků k úspěšnému klíčení semen a následnému kvalitnímu vývoji kořenového balu sazenic je substrátbez plísní, hub a semen plevelu. Zkušený zahradník si umí ten správný namíchat sám, lajk rád sáhne po substrátech sloužících k tomuto účelu. Výborné jsou například propařované výsevní substráty se speciálně upraveným pH a perlitem.
Přesazování neboli tzv. pikýrování
Pokud vyséváte více semínek do jedné nádoby, je nutné po vyklíčení rostlinky jednotit a přesadit do větších květináčů. Rostliny přesazujte až v momentě, kdy rostlince kromě děložních lístků narostou i první lístky „pravé“.
Květináč
Každá jednotlivá sazenice by měla mít dostatečný prostor pro zdravý růst. Květináč nebo kelímek mějte čistý, abyste půdu nekontaminovali houbami a parazity. Řiďte se selským rozumem a neexperimentujte například s průsvitnými nádobami! Pod půdou je tma, tak nechte kořínky v prostředí kde se jim líbí – ve tmě😊. Papírové nebo rašelinové květináče nedoporučuji, po čase chytají plíseň.
Kvalitní osivo–
Kvalitní osivo můžete koupit od ověřených osivářských firem v kamenných obchodech i na internetu. Stále modernější je i tzv. semenaření, neboli získávání vlastních semínek z plodů, které si vypěstujete nejčastěji úplně sami na zahradě. Při semenaření je vhodné dát pozor na možné opylení rostlin jinou odrůdou stejného druhu. To se stává například u rajčat nebo paprik. Z takových semínek pak mohou po křížení vyrůst rostliny, které budou dávat plody s jinými chuťovými i vzhledovými vlastnostmi než mají „rodiče“. Křížení rostlin se dá vyhnout nejen jejich vzdáleností, ale spolehlivěji tzv. separací květů. Ta se provádí například přikrytím květů hustou průsvitnou látkou (záclona).
Ani separace květů však nepomůže u semínek tzv. hybridních odrůd (poznáte je většinou podle označením „F1“). Pěstovat ze semínek těchto odrůd je „loterie“. To platí též pro většinu plodů komerčně pěstované zeleniny, které koupíte například v Supermarketu.
Světlo–
Mladé rostlinky potřebují alespoň 12–14 hodin světla denně. Můžete využít okna na jižní straně, nebo si pomoci pěstebním LED osvětlením. Při nedostatku světla mají rostliny tendenci se „vytahovat“, tedy růst do výšky a být slabé a křehké. Částečně se dá pomoci například otáčením rostlin.
Teplo –
Klíčení vyžaduje vyšší teplotu (20–25 °C), ale po vyklíčení rostliny snesou nižší teploty (15–18 °C).
Vlhkost –
Použití minipařeniště nebo plastového krytu pomůže udržet stabilní vlhkost půdy, a to zejména ze začátku, kdy semínka nezaléváme, ale spíše vydatně „rosíme“ vodním sprejem. Mladé rostlinky pak zaléváme zespoda, aby půda nechytila plíseň. Vody dáváme takové množství, aby ji půda stačila nasát. V žádném případě nenechávejte květináče delší dobu ve vodě stát.
Otužování –
Před samotným přesazením ven je nutné rostliny postupně přivykat na venkovní podmínky.
Hodně zdaru při pěstování přeje za redakci NListů Jana.